Thoreau, Henry David (1817-1862). Americký radikál. Narodil se v Concordu ve státě Massachusetts a je spojován s transcendentalisty Nové Anglie, nejvíce s Emersonem.
Thoreau byl eklektik; do svých spisů zahrnul řecké a latinské klasiky, orientální spisy, americké indiánské nauky a svá pozorování přírody rodného kraje. Nebyl systematický myslitel a jeho publikované spisy často prozrazují, že jsou sestaveny z jeho časopiseckých příspěvků a přednášek. Jednotícím principem Thoreauova myšlení je radikální individualismus. Ten vyjádřil různě: romanticky ve smyslu spontaneity a unikátnosti přírodních jevů; politicky ve smyslu souWasu s vládou; a ve smyslu svědollÚ a materiální soběstačnosti. Individualismus vedl Thoreaua dvěma směry. Jeden směr byl apolitický. Spis Walden (1854), napsaný po Thoreauově dvouletém experimentu, kdy osaměle a naprosto soběstačně žil u Waldenského rybníka, je popisem osamoceného ponoření se do lůna přírody a literární tvorby. Je to osobní proWášení nezávislosti na zákonech a institucích šosácké společnosti. Individualismus zde znamená soběstačnost, kvietismus a odloučení.
Radikální individualismus však Thoreaua také vedl k ,jednání z principu", k politické angažovanosti a odporu k autoritám. V eseji "Občanská neposlušnost" (1849) argumentuje pro nepodílení se na zlořádech otroctví a zbavení se odpovědnosti za "hladký chod jeho mašinerie" (viz OBČANSKÁ NEPOSLUŠNOST). Jeho prohlášení, že "jediný závazek, kterým je člověk povinován, je konat vždycky to, co považuje za správné", je založeno jak na svědomí, tak na principu SOUHLASU; Thoreau zde hovoří jako člověk i jako demokratický občan. Společně s jeho dalšími reformními díly je tato esej příspěvkem ke zkoumání o původu a hranicích závazku. Přispívá rovněž k diskusi o tom, jakou míru úniku do soukromí a kolik námitek na základě svědollÚ by měla demokracie tolerovat.
Podle Thoreauovy politické vize jsou tyto dva postoje - tichý únik a jednání z principu - slučitelné. Odloučení nepovažoval za ideál, ale spíše za působivou formu společenské kritiky. Sebezdokonalení chápal jako cestu k "prosazení osobního vlivu", který sahá za hranice hlasování nebo kolektivní politické akce a vede k reformě. Liberální demokracii si představoval nikoliv jako komerční nebo legalistickou společnost, ale jako prostor pro seberealizaci heroických jednotlivců. NLR

odkazy
Thoreau, H.D.: Walden. Princeton, NJ: Princeton University Press, 1971.
_: Reform Papers. Princeton, NJ: Princeton University Press, 1973.
(Včetně eseje "Občanská neposlušnost".)
literatura
Rosenblum, N.L.: Thoreau's militant conscience. Political Theory 9 (1981),81-110.